aneb: Proč studovat humanitní vědy?
Často dnes panuje pocit, že lidé s humanitním vzděláním hůře hledají zaměstnání, nebo že humanitní vzdělání se nehodí k praktickému uplatnění.
Tento pocit ve skutečnosti není založený na faktech. Statistiky hovoří jednoznačně ve prospěch humanitních věd. Absolventi FF UK mají 99% zaměstnanost a výzkum společnosti STEM/MARK ukázal, že 72 % zaměstnavatelů potřebuje absolventy humanitních a společenskovědních oborů.
Podobně dobré srovnání mají absolventi s humanitním vzděláním i oproti absolventům „exaktních disciplín“. Například v sousedním Německu 96% filologů najde zaměstnání oproti 92% biologům. Devalvovat humanitní vzdělání je relikt komunistické ideologie – a je načase s tím přestat.
Humanitní vzdělání se liší od prakticky zaměřeného studia, které studenty vychovává pro určité konkrétní zaměstnání: chemik, právník, strojař apod. Praktické vzdělání sice vyvolává dojem, že pravděpodobnost uplatnění je po vystudování VŠ vyšší, nicméně v dnešním informačním věku a společnosti služeb, která se neustále dynamicky mění, je takováto jednostrannost spíše riskantní.
Práce se neděje ve vzduchoprázdnu, ale ve společnosti. Humanitní vzdělání je mnohem širší, týká se jednání s lidmi i znalosti fungování společnosti a vede k originálnímu myšlení. Humanitně vzdělaní lidé dostanou do vínku univerzální okruh znalostí. Kromě svojí konkrétní odbornosti, kterou může být náboženství, psychologie, historie atd., jsou velmi důležité znalosti jazykové, schopnost vyhledávat a pořádat informace, kriticky myslet, precizně se vyjadřovat, argumentovat a mít vhled do lidské povahy a fungování společnosti. Může se to zdát příliš nekonkrétní, ale právě toto jsou v dnešní době dovednosti, které jsou pro profesní uplatnění užitečnějším základem než příliš specializovaná výbava. A to vědí i zaměstnavatelé.
Samozřejmě roli hraje kvalita VŠ, ne zcela libovolné humanitní vzdělání zaručuje zaměstnanost, ale FF UK má vysoký standard.
Velmi dobrý článek vysvětlující výhody humanitně vzdělaných lidí na trhu práce najdete ZDE nebo ZDE. Doporučujeme dát přečíst znepokojeným rodičům, kteří vás od „nepraktického“ studia odrazují.
Proč si vybrat religionistiku?
Religionistika je obor, který patří mezi náročnější obory i v rámci FF UK. Na výše zmíněné všestranné dovednosti je zde proto kladen velký důraz. Zároveň platí, že všechny tyto dovednosti si student osvojí tím snáz, čím více ho obor baví – což na religionistice nastává častěji než na řadě jiných oborů.
Specifický přínos religionistiky pak spočívá v její mezioborovosti a mezikulturnosti. Religionistika Vás učí porozumět odlišným kulturním prostředím. Náboženství totiž vyjadřuje ty nejklíčovější hodnoty, jaké většina kultur zná, a religionista proto proniká přímo do jádra cizích světů. Zároveň ale předpokládá, že všechna náboženství jsou navzdory své pestrosti souměřitelná, lze je srovnávat a lze o nich z obecnějšího hlediska společně vypovídat. Osvojuje si tak dnes velmi potřebnou schopnost mezi různými světy tlumočit.
Jaké konkrétní dovednosti si u nás osvojíte?
V roce 2016 jsme požádali absolventy, aby nám napsali, zda dnes díky religionistickému vzdělání vykonávají své povolání v nějakém ohledu lépe. Absolventi uváděli mimo jiné následující dovedností, kterých si při své práci obzvláště cení:
- schopnost argumentovat, rozpoznat jádro argumentu od balastu, odlišit důležité informace od nedůležitých
- schopnost efektivně vyhledávat, třídit a ověřovat a kriticky vyhodnotit zdroje, prameny, informace, které umožní jejich smysluplné a užitečné použití
- schopnost kritického čtení i poslechu: schopnost najít sporné body, rozpoznat manipulaci v textech i dialogu, konkrétně ji pojmenovat
- lingvistický výcvik v rámci religionistiky výrazně zostřuje analytické myšlení
- dobrá znalost dvou živých jazyků
- rychlé a efektivní porozumění složitým psaným textům
- schopnost přetavit postřehy získané kritickým myšlením ke kreativním řešením a inovacím
- schopnosti potřebné k provedení kvalitního a zevrubného výzkumu zvolené problematiky
- schopnost rozpoznat motivaci a perspektivu různých stran
- schopnost nahlížet kulturní a společenská témata z více stran a v hlubších souvislostech
- schopnost orientace v různých prostředích (adaptace projevu a výrazu různým publikům)
- transparentní a jasná komunikace v různých médiích
- porozumění odlišným kulturám i subkulturám, schopnost proniknout do logiky jejich modelu světa, takže se jejich zvyky a víra stává srozumitelnější (např. schopnost jednání se zástupci různých náboženských tradic)