K čemu je studium dobré

Proč studovat humanitní vědy obecně

  • Často dnes panuje pocit, že lidé s humanitním vzděláním mají těžší najít zaměstnání, nebo že humanitní vzdělání se nehodí k praktickému uplatnění.
  • Je důležité zdůraznit, že se jedná pouze o pocit, který ve skutečnosti není založený na faktech. Statistiky hovoří jednoznačně ve prospěch humanitních věd. (Např. ze sousedního Německa 96% filologů najde zaměstnání oproti 92% biologům, u nás absolventi FF UK mají 99% zaměstnanost)
  • Humanitní vzdělání se liší od prakticky zaměřeného studia, které studenty vychovává pro určité konkrétní zaměstnání: chemik, právník, strojař apod. Praktické vzdělání sice vyvolává dojem, že pravděpodobnost uplatnění je po vystudování VŠ vyšší, nicméně v dnešním informačním věku a společnosti služeb, která se neustále dynamicky mění, je takováto jednostrannost spíše riskantní.
  • Humanitně orientovaní lidé dostanou se vzděláním do vínku univerzální okruh znalostí. Kromě svojí konkrétní odbornosti, kterou může být náboženství, psychologie, historie atd., jsou velmi důležité znalosti jazykové (v případě religionistiky dva živé jazyky a jeden klasický), schopnost vyhledávat a pořádat informace, kriticky myslet, precizně se vyjadřovat, argumentovat a mít vhled do lidské povahy a fungování společnosti. Může se to zdát příliš nekonkrétní, ale právě toto jsou v dnešní době dovednosti, které jsou pro profesní uplatnění užitečnějším základem než příliš specializovaná výbava. A to vědí i zaměstnavatelé.
  • Samozřejmě roli hraje kvalita VŠ, ne zcela libovolné humanitní vzdělání zaručuje zaměstnanost, ale FF UK má vysoký standard.

Co navíc k tomu nabízí religionistika

  • Religionistika je obor, který patří mezi náročnější obory i v rámci FF UK. Na výše zmíněné všestranné dovednosti je zde proto kladen velký důraz. Jelikož obor není velký, je každému jednotlivému studentovi věnována nadstandardní individuální péče.
  • Jestliže uvedené přednosti jsou společné všem humanitním oborům, specifický přínos religionistiky spočívá v její mezioborovosti a mezikulturnosti. Religionistika Vás učí porozumět odlišným kulturním prostředím. Náboženství totiž vyjadřuje ty nejklíčovější hodnoty, jaké většina kultur zná, a religionista proto proniká přímo do jádra cizích světů. Zároveň ale předpokládá, že všechna náboženství jsou navzdory své pestrosti souměřitelná, lze je srovnávat a lze o nich z obecnějšího hlediska společně vypovídat. Osvojuje si tak dnes velmi potřebnou schopnost mezi různými světy tlumočit.

Jaké konkrétní dovednosti si student od nás odnese

V roce 2016 jsme požádali absolventy, aby nám napsali, zda dnes díky religionistkému vzdělání vykonávají své povolání v nějakém ohledu lépe. Absolventi uváděli mimo jiné následující dovedností, kterých si při své práci obzvláště cení:

  • schopnost argumentovat, rozpoznat jádro argumentu od balastu, odlišit důležité informace od nedůležitých
  • schopnost efektivně vyhledávat, třídit a ověřovat a kriticky vyhodnotit zdroje, prameny, informace, které umožní jejich smysluplné a užitečné použití
  • schopnost kritického čtení i poslechu: schopnost najít sporné body, rozpoznat manipulaci v textech i dialogu, konkrétně ji pojmenovat
  • schopnost přetavit postřehy získané kritickým myšlením ke kreativním a inovativním řešením
  • schopnosti potřebné k provedení kvalitního a zevrubného výzkumu zvolené problematiky
  • schopnost rozpoznat motivaci a perspektivu různých stran
  • schopnost nahlížet kulturní a společenská témata z více stran a v hlubších souvislostech
  • schopnost adaptace na různá prostředí (přizpůsobení projevu a výrazu různým publikům), transparentní a jasná komunikace v různých médiích
  • porozumění odlišným kulturám i subkulturám, schopnost proniknout do logiky jejich modelu světa, takže se jejich zvyky a víra stává srozumitelnější (např. schopnost jednání se zástupci různých náboženských tradic)
  • lingvistický výcvik v rámci religionistiky výrazně zostřuje analytické myšlení
  • dobrá znalost dvou živých jazyků, zejména rychlé a efektivní porozumění složitým psaným textům