Je lepší studium jednooborové, nebo dvouoborové („sdružené“)?
Sdružené (dvouoborové) studium je vhodné v případech, kdy se Vám druhý obor bude s religionistikou nějak doplňovat, tj. kdy Vám napomůže k hlubšímu porozumění nějaké kulturní nebo tematické oblasti, kterou byste chtěli religionisticky studovat. Dvouoborové studium je vždy o trochu těžší než samostatné (jednooborové), nicméně tato větší obtížnost je vyvážena větším rozhledem, který díky němu získáte. Právě proto ale doporučujeme druhý obor volit s rozmyslem a přemýšlet o obou oborech jako o jednom celku. V případě nejistoty se na nás můžete obrátit, rádi vám poradíme.
Pokud se si volbou druhého oboru nejste jisti, doporučujeme Vám raději studovat jednooborově. V jednooborovém studiu je na rozdíl od dvouoborového velký prostor pro volitelné kurzy, které můžete absolvovat i na jakýchkoli jiných oborech FF.
Co když se na druhý obor nedostanu?
Religionistiku lze studovat i jednooborově; pokud proto budete přijati ke studiu religionistiky, ale neuspějete na druhém oboru, můžete nastoupit na jednooborové studium.
S jakými obory kombinovat obecně vzato?
Přestože kombinace je zcela na vás, některé varianty jsou prověřené, že fungují. Například kombinace religionistiky s klasickými nebo orientálnimi jazyky (tj. latina, řečtina, hebrejština, arabština, sanskrt, čínština, japonština apod.) je velmi užitečná, protože zmíněné jazyky plní roli zdrojových jazyků pro jednotlivá náboženství a umožní vám pracovat s texty v originále. Na zvoleném oboru se také hlouběji seznámíte s historií a kulturou dané oblasti, což vám usnadní religionistickou specializaci a poskytne konkrétní materiál, k němuž pak můžete vztahovat teoretickou výbavu religionistiky.
Když budete religionistiku kombinovat s teoretickými obory (jako například filosofie nebo estetika) může to mít své výhody, zvláště pokud vám vyhovuje abstraktní a teoretické myšlení, ale studium je pak celkově náročnější a neodnášíte si nic „konkrétního“ (jako například znalost jazyka a kultury určitého okruhu).
Kombinace s obory jako archeologie, dějiny umění, etnologie nebo srovnávací jazykověda dávají také smysl, protože všechny mají průniky nebo styčné body s religionistikou a vybaví studenta buď materiálem nebo metodami, které se religionistovi mohou hodit.
Kombinace s moderními jazyky (francouzština, němčina, finština, dánština, romština, litevština apod.) mohou být užitečné, zvlášť pokud vás zajímá náboženský okruh, pro nějž dané jazyky fungují jako primární nebo sekundární jazyky (např. litevština pro studium baltského náboženství a folkloru; němčina a francouzština jako obecně užitečné jazyky, v nichž je publikováno velké množství odborné literatury apod.).