Studium religionistiky zahrnuje následující bloky předmětů:
-
Přehledové přednášky k jednotlivým náboženským tradicím.
Student získá přehled alespoň o šesti různých náboženských tradicích, přičemž volí ze široké nabídky: křesťanství, judaismus, islám, náboženství Keltů, Germánů nebo Slovanů, náboženství Řeků, Římanů nebo Etrusků, náboženství starověké Mezopotámie, Sýrie, nebo Anatolie, náboženství starověkého Egypta, indická náboženství, buddhismus a náboženství Dálného východu.
-
Přednášky, které náboženství uchopují obecněji z pohledu různých teoretických disciplín.
Student se naučí na náboženství pohlížet z perspektivy antropologie náboženství, filosofie náboženství, sociologie náboženství, psychologie náboženství a fenomenologie náboženství.
-
Semináře k dějinám jednotlivých náboženství či k obecnějším tématům sledovaným napříč kulturami
Zatímco přednášky zajišťují především základní přehled o daném tématu, na seminářích se pojednává vždycky určité konkrétní téma do hloubky, studenti se seznámí s aktuální literaturou a odbornou diskusí a sami se do těchto diskusí sami aktivně zapojují. Kvalitní semináře jsou páteří naší religionistiky a je jich na výběr velké množství, přičemž se každý rok obměňují. Semináře jsou zároveň příležitostí k tomu, aby se student na jedno náboženství specializoval a mohl z něj posléze skládat i státní bakalářskou zkoušku.
-
Technika odborné práce
V rámci dvou úvodních seminářů si studenti osvojí i základní technické dovednosti potřebné k akademické práci (ale velmi užitečné i mimo vědecký svět): vyhledávání a vyhodnocování informací, vytváření rešerší, techniku psaní odborných prací, schopnost přesně a kriticky číst texty apod.
-
Dva světové jazyky
Studenti si aktivně osvojí jeden světový jazyk a naučí se minimálně číst v jazyce druhém. Studenty vedeme k tomu, aby svůj obor ovládali na úrovni běžné v západním akademickém světě, a proto je samozřejmostí, že velká část textů, s nimiž od počátku pracují, jsou v cizích jazycích – zejména v angličtině.
-
Pramenný jazyk nebo metody empirického výzkumu
Podle toho, zda se studenti chtějí zaměřovat spíše na historické studium konkrétních náboženství, nebo naopak na studium náboženských fenoménů v naší současné společnosti, volí si buď studium jeden pramenného náboženského jazyka (zpravidla klasického či orientálního – latina, řečtina, hebrejština, arabština, sanskrt aj.), nebo namísto toho studují různé metody empirického výzkumu (terénní výzkum, vedení rozhovorů, práce s datovými soubory apod.).
Spolupráce s jinými katedrami na fakultě
Studenti mají možnost navštěvovat též kurzy na jiných katedrách FF UK, s nimiž spolupracujeme. Jde například o Ústav Blízkého východu a Afriky, Ústav Dálného východu, Ústav jižní a centrální Asie, Ústav řeckých a latinských studií apod. I na těchto katedrách se často konají přednášky a semináře, které jsou pro religionisty zajímavé, a v řadě případů jimi lze po domluvě plnit i religionistický studijní plán.
Zahraniční stáže
Samozřejmou součástí studia jsou pobyty v zahraničí. Náš ústav má uzavřeno množství výměnných dohod v rámci programu Erasmus, a během studia je proto snadné strávit jeden až dva semestry na některé z mnoha evropských univerzit. Více o zahraničních stážích.